Služby - Nízkoenergetické a pasivní domy

• Tepelná ochrana:

Asi nejdůležitější částí pasivního domu je silná vrstva tepelné izolace, která výrazně snižuje tep. ztráty. Toto ovlivňuje dobře vyprojektované a propracované zateplení domu při realizaci. Velmi záleží na detailech a samotném vypracování projektové dokumentace, ale také na zpracování detailů při realizaci.
Na úroveň pasivního domu se bez použití tepelné izolace (při uvážení rozumné tloušťky obvodové konstrukce) nelze dostat. Všechny neprůhledné obvodové konstrukce by měly být izolovány natolik, aby splňovali požadavek na součinitel prostupu tepla U < 0,15 W/(m2K). Kvůli určité rezervě jsou doporučovány ještě nižší hodnoty U = 0,10 – 0,12 W/(m2K). V praxi je to zaručeno vrstvou 250 – 400 mm izolace, dle zvolené konstrukce a použitého materiálu.

Výhody kvalitního zateplení: 

- snížení tepelných ztrát
- snížení rizika plísně zvýšením vnitřní povrchové teploty
- menší namáhání nosné konstrukce atmosférickými vlivy
- odstranění typických tepelných mostů   
- nižší kondenzace vody v konstrukci
               
 Vnější zateplení lze rozdělit na dva typy:   

- kontaktní zateplovací systémy
- provětrávané zateplovací systémy

• Minimum tepelných mostů

Už při samotném rozpracování projektu úsporného domu je dobré eliminovat např. tvarově členitou konstrukci a ochránit veškeré otvory a prostupy ve fasádách rodinného domu. Nutno vyřešit riziková místa stavby před zahájením výstavby, v samotném počátku projektové dokumentace.

Veškeré riziková místa a samotné nedostatky odhalí termovizní kamera. Těsnosti a správné provedení kontroluje i blower-door test.

• Neprůvzdušnost

Dokonalé vyřešení a realizace vzduchotěsné obálky je jedním ze základních pilířů pasivního domu. Nepotřebnému větrání spárami a netěsnostmi se v pasivním domě snažíme vyvarovat a nahradit jej větracím systémem s vysoce účinnou rekuperací tepla. Celkovou průvzdušnost obvodového pláště budovy stanovuje norma jako hodnotu n50[h-1] celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa. Čím menší je tato hodnota, tím je větší vzduchotěsnost stavby.

Intenzita výměny vzduchu n50 při tlakovém rozdílu 50 Pa je definována dle vztahu:
n50 =        (1)
V50 – objemový tok vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa [m3/h]
V – objem vnitřního vzduchu měřené budovy nebo měřené ucelené části budovy [m3]

Pro pasivní dům s nuceným větráním se zpětným ziskem tepla je hraniční hodnota n50 = 0,6 h-1. Za 1 hodinu se tedy v budově nesmí vyměnit více vzduchu, než 60% celkového objemu budovy.
Hodnota n50 se určuje experimentálně měřením dvěma metodami: při výstavbě po dokončení vzduchotěsnících opatření nebo v době používání budovy. Zásadní je však měření během výstavby. Nalezené netěsnosti se pak dají hned na místě odstranit.

Zásady kvalitního utěsnění:
- volba vhodné konstrukce budovy s minimem problematických detailů
- návrh spojité vzduchotěsné obálky bez přerušení
- volba vhodného vzduchotěsnícího materiálu
- minimalizace prvků prostupujících vzduchotěsnou vrstvou – např. pomocí vedení rozvodů v instalačním prostoru
- dokonalé utěsnění spojů, navazujících a prostupujících prvků (okna, potrubí)

• Větrání a rekuperace

U běžných staveb je větrání zajištěno pomocí běžných oken. Tímto je ale znehodnocen ohřátý vzduch, který se znehodnoceně vypouští ven. Díky neregulovanému větrání může do rodinného domu vnikat také prach, pyl a další alergeny. Proto u úsporného domu vše zajišťuje rekuperační jednotka, která zajišťuje pohodu bydlení. Díky řízenému proudění vzduchu se zamezuje průvanu a šíření prachu v místnostech.

Výhody nuceného větrání s rekuperací tepla:
- 80% až 90% úspora energie oproti běžnému větrání během topné sezóny
- neustále čerstvý vzduch bez překračování koncentrace obsahu CO2
- filtrovaný vzduch bez znečištění prachem a pyly
- vysoký komfort – teplý vzduch bez průvanu a ochlazování konstrukcí
- bez hlukového zatížení – větrání se zavřenými okny
- kontinuální odvod vlhkosti – ochrana proti plísním
- bezobslužný provoz

• Pasivní a aktivní rekuperace:

Rekuperací rozumíme zpětné získávání tepla při větrání, kdy odváděný vzduch z místnosti předává energii vzduchu, který je do místnosti přiváděn. Při větrání okny k rekuperaci prakticky nedochází a takové větrání je zcela neekonomické. Nechme tedy okna zavřená a porovnejme rekuperační systémy.

Základním srovnávacím hlediskem je účinnost. Udává se v procentech a vyjadřuje, kolik tepla se nám vrací zpět do místnosti. Minimálním požadavkem je účinnost nad 50%; za velmi kvalitní zařízení se považují ta, která vrací více než 80% tepla zpět. Konstrukčně se při rekuperaci používají různé druhy výměníků. Nejběžnějším je výměník, kde jednou částí systému kanálků proudí vzduch ven a druhou dovnitř. Nepromíchají se, jen si předají energii. Tento systém nazýváme pasivní rekuperace.
 
 Existuje však ještě druhá možnost - rekuperační jednotka, která k rekuperaci využívá principu tepelného čerpadla. Vracet do místnosti tak může vzduch o vyšší teplotě, než je teplota vzduchu odsávaného z objektu. Ani tepelné čerpadlo není perpetuum mobile a tak část energie spotřebuje. V případě tepelných čerpadel NILAN platí, že sečteme-li dodávanou (placenou) energii a ostatní energetické zisky (zdarma), tak z 1 kWh elektrické energie je možné získat až 4,4 kWh tepelné energie. Takovým systémům s maximální účinností říkáme aktivní rekuperace.
 
Již při prvním porovnání teploty odpadního vzduchu, který je už dále nevyužit a vypouštěn ven z objektu (7,4°C u pasivní a jen 1°C u aktivní rekuperace) je patrné, že jednotky s aktivní rekuperací dokáží využít maximálně energie obsažené v odpadním vzduchu.

Teplota zpětně získaného tepla u jednotky s aktivní rekuperací je dostatečně vysoká (46°C) a je ji možné v případě typu NILAN VGU nebo VP18 uchovávat. Ano, musíme minimální část energie dodat, ale stejně je tomu i v systému pasivní rekuperace, který také potřebuje dotovat energií dohříváním vnitřní teploty objektu na námi uvažovanou 21°C (v ilustračním případě je potřeba dohřát přiváděný vzduch o 3,4°C).

Náklady na vytápění rodinného domu běžné dispozice, při dodržení veškerých zásad stavby a provozu úsporných domů, by neměli převýšit  5.000 Kč/rok. Nemusíte se bát ani příliš velké investice do realizace úsporného domu. V průměru mohou být náklady o 10-20% vyšší, ale investice se vám vrátí v průběhu užívání rodinného domu na spotřebě energií.